Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pianistův smysl a cit pro harmonii ve skladbách romantismu
Široká, Zuzana ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Ve své práci zkoumám způsoby, jakými klavíristé vnímají harmonii ve skladbách romantismu. V úvodu práce zasazuji harmonii romantismu do kontextu dějin harmonie a tonálního systému a v navazujícím textu přibližuji, co je nám známo o Chopinově práci s pohyby, zvukem a harmonií. Zbylá část práce je věnována výzkumu. Výzkum je veden formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem se čtyřmi klavíristy vedla rozhovor o třech skladbách z období romantismu. Všem klavíristům jsem zadávala Mazurku h moll, op. 30, č. 2 od Fryderyka Chopina, další dvě skladby si klavíristé volili samostatně, měli si zvolit skladby od Roberta Schumanna, Sergeje Rachmaninova nebo Franze Liszta. V rozhovoru pokládám takové otázky, abych zjistila, jak ve skladbách pracují s tonalitou, spojují-li si tóniny s nějakým charakterem, nakolik je pro ně důležitý terén či reliéf skladby a nakolik inklinují k detailnímu rozboru skladeb z hlediska harmonie, a nakolik je tento rozbor řízeným či intuitivním procesem. Na mé otázky mi odpovídají velmi úspěšná pedagožka klavíru a zároveň zástupce ruské klavírní školy, Viktoria Kraf, dále známí čeští klavíristé Jaroslava Vernerová, Miroslav Sekera a Jan Jiraský, který je zároveň profesorem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Odpovědi interpretů jsou ovlivněny i skutečností, že tři z oslovených...
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
Komentovaný překlad: Décoder le langage du corps (Isabelle Duvernois, Larousse, Paris 2013, str. 10-45)
Jirkovská, Markéta ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří český překlad úvodu a první kapitoly francouzské publikace s názvem Décoder le langage du corps od Isabelle Duvernoisové. Druhá část obsahuje překladatelskou analýzu originálu, zabývá se jednotlivými překladatelskými problémy a popisuje jejich konkrétní řešení.
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
Rituály jako rudimenty magického myšlení
Trčková, Tereza ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá magickým myšlením v dospělosti. Jejím záměrem je zmapovat konkrétní projevy magického myšlení v období dospělosti a porovnat je s magickým myšlením v dětství, dále se zaměřuje na souvislost magického myšlení s religiozitou a vzděláním respondentů. Pro výzkumný záměr byla použita metodologie kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné závěry potvrdily teoretická východiska. Magické myšlení přetrvává do dospělosti, ale vyskytuje více v dětství, i když se ve svých formách a principech neliší. Ukázalo se, že magické myšlení se častěji vyskytuje u nevěřících lidí. Obor vzdělání nemá na magické myšlení vliv. V dospělosti (i v dětství) se vyskytuje ve specifických situacích, které se vyznačují zvýšeným stresem, úzkostí a nejistotou. Magické myšlení plní určité funkce, zejména slouží jako zvládací strategie a snižuje úzkost.
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
From Intuition to Cosmology: Henri Bergson's Philosophy of Movement
Zhang, Ziyue ; Montebello, Pierre (vedoucí práce) ; Miquel, Paul - Antoine (oponent)
Résumé Dans la philosophie de Bergson, le mouvement n'est pas seulement une notion importante, de plus, la philosophie de Bergson elle-même est présentée comme une pensée-mouvement : le mouvement a une dimension métaphilosophique chez Bergson qui nous affiche un mouvement d'élargissement jusqu'à l'univers. Donc notre recherche prétend étudier la philosophie de Bergson dédiée au thème du mouvement. Plus particulièrement, nous voulons saisir ce mouvement dans ces deux dimensions comme une unité double dans Matière et mémoire : l'unité de toutes les dimensions du réel unifiées par le mouvement, et la philosophie bergsonienne comme une grande unité. Mots-clés : Bergson, mouvement, intuition, cosmologie, matière
Paušální a formalistický přístup v právu
Pavlíček, Libor ; Maršálek, Pavel (oponent)
Paušální a formalistický přístup v právu Mnoho procesů v právu se děje automaticky a ze setrvačnosti, bez připuštění svobodné vůle člověka a bez obsažení hodnot důležitých pro člověka (svoboda, důstojnost, spravedlnost). Nositelem procesu automatizace v právu jsou automaty, tedy nástroje zajišťující primárně právní jistotu. Právo se však vedle stránky právní jistoty skládá i ze stránky spravedlnosti a účelnosti, kterou automaty neovládají, protože jejich algoritmy mnohdy nereflektují tento subjektivní rozměr v právu. Trend automatizace bezesporu přináší v právu řadu zlepšení, ale současně i rizik. Jelikož automatu nelze naprogramovat duši, nelze ani předpokládat, že jeho rozhodování, tj. jejich výstup, bude za všech okolností i spravedlivé a účelné. Přesto je tradičním přístupem v právu výstup automatu roven závazné normě. Příkladem automatu v dopravě je semafor, v oblasti státní správy jsou automaty formuláře nebo vzorce, v soudnictví soudce jako robot (subsumpční automat) a za nejsofistikovanější automat lze považovat umělou inteligenci. Automaty jsou pomůcky v regulaci, které jsou zaváděny na základě zákona a mají schopnost zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti. V této souvislosti lze hovořit o "automatickém právu", tedy pracovním označení práva prosazovaného automaty, jinak též označení...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.